Ohleduplně stavět a rozvíjet tak, aby to přineslo užitek turistům i místním občanům. S těmito zásadami se musí přistupovat k rozvoji jakékoliv oblasti s turistickým potenciálem. Týká se to i Lipenska a Šumavy.
Místem, které developerské projekty doslova pohltily, je Lipensko. A přestože by si okolí Lipenské nádrže zasloužilo od další masivní výstavby odpočinout, připravují se další. Rakouský investor tu chce postavit luxusní rekreační vesničku s více než stovkou domů a přístavištěm pro desítky lodí. Zatím největší developerský projekt mimo obec Lipno nad Vltavou připravuje na Kovářovském poloostrově.
Proti záměru se postavili chataři, místní i odborníci na vodu. Varují, že masová výstavba povede k dalšímu zhoršení kvality vody v přehradě, která už nyní trpí kvůli živelné zástavbě levého břehu Lipna. O větším provozu na silnicích, množství komunálního odpadu a dalším zatížení oblasti nemluvě.
Tvrdý turismus, který ničí krajinu a zbavuje ji tak potenciálu pro udržitelnou turistiku, nepodpořím na Lipensku ani jinde v regionu. Při rozvoji jakékoliv části našeho regionu se musí postupovat citlivě. Velkolepé developerské projekty, při nichž dochází k betonování krásné přírodní oblasti, jsou už za námi. A to i vzhledem k nynější nedobré ekonomické situaci.
Naopak vítám, že se po třiceti letech může otevřít hraniční přechod Modrý sloup na Šumavě, který vybudoval už Karel IV. Turistům zpřístupní cestu Luzenským údolím – téměř tři kilometry dlouhou stezku od hájenky Březník u Modravy k hranicím s Německem. Pro otevření přechodu byli turisté, místní obce i Státní správa Národního parku Šumava, proti ekologové kvůli ochraně tetřeva hlušce. Ředitel správy NP Šumava Pavel Hubený proto nechal zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, z nějž vyplývá, za jakých podmínek by přechod bylo možné zpřístupnit.
Lipenskou a šumavskou přírodu si musíme chránit, k rozvoji oblastí přistupovat rozumně. Proto jsem všemi deseti pro zpřístupnění Šumavy turistům! Bezohledné developerské projekty přese mě naopak nikdy neprojdou!
