Mé další texty a komentáře najdete na Blogu iDNES.cz
Mé další texty a komentáře najdete na Blogu iDNES.cz

Zrušme minimální mzdu a další devastující opatření

Byrokratická omezení likvidují podnikatelské prostředí a tvůrčí činnost lidí.  Přichází doba, kdy musíme začít tato nesmyslná opatření rušit a soustředit se na záchranu střední třídy, drobných živnostníků a českých firem.

Zachraňme živnostníky a české firmy

Udržení zaměstnanosti a sociálního smíru je absolutní prioritou. Potřebujeme ale skutečnou zaměstnanost, skutečný přínos pro ekonomiku, ne virtuální pracovní místa a pracovní trh pokřivený dočasnými subvencemi a různými kurzarbeity.

České právní a podnikatelské prostředí skutečně drtí obrovská míra byrokracie, nařízení, kontrol a dalších nesmyslů, kterých se musíme začít zbavovat, pokud chceme nastartovat růst, prosperitu a zachránit služby, živnostníky a střední třídu. Jedním z těchto nesmyslných a nesystémových opatření je minimální mzda!

Falešné argumenty, že “nechceme nechat taťkům od rodin více peněz“ a že „jejich místa zaujmou levní námezdní dělníci“, je jen nesmyslná laciná hra na city. Pravda naopak je, že při neodpovídajícím růstu minimální mzdy budou tito zaměstnanci, většinou v nekvalifikovaných profesích, bez práce doma. Firmy mohou nahrazovat lidi technologiemi, např. práci vrátného mohou nahrazovat elektrickým alarmem, práci prodavače automatickou pokladnou apod.

Vyspělé země bez minimální mzdy můžeme těžko označovat jako asociální nebo bez dlouhodobého sociálního smíru. Patří mezi ně především  – Rakousko, Kypr, Dánsko, Island, Itálie, Lichtenštejnsko, Singapur, Švédsko a řada dalších.

Cenová regulace, která ničemu neprospívá

Minimální mzda je cenová regulace, konkrétně direktivní určení minimální povolené spodní hranice mzdy.  Tržní mzda, na rozdíl od státem nařízené minimální mzdy, vzniká jako průsečík nabídky a poptávky, řídí se ekonomickým zákonem nabídky a poptávky.

Min. mzda postihuje nejvíc sociálně nejslabší, a pokud je nad úrovní rovnovážné tržní mzdy, vzniká nerovnováha mezi nabízeným množstvím práce (ze strany lidí) a poptávaným množstvím práce (ze strany firem). Jinými slovy, někteří lidé budou v důsledku minimální mzdy bez práce. Toto se týká lidí, jejichž tržní mzda je pod úrovní minimální mzdy, tedy obvykle lidí se ztíženou pozicí na trhu práce, jako jsou lidé s nízkou kvalifikací, lidé postižení, ženy po mateřské apod.,  a obecně lidí v nejchudších regionech.

Obr. 1: Ekonomické důsledky minimální mzdy

  • Žlutá čára ukazuje, kolik lidí bude poptáváno firmami při minimální mzdě, a modrá čára ukazuje, kolik lidí bude chtít za minimální mzdu pracovat. Rozdíl ukazuje, kolik lidí bude chtít pracovat, ale práci nezíská.

 Příklad: Tržní mzda pomocného dělníka je 14 tisíc a minimální mzda je 10 tisíc korun. Firma může zajistit vykonání práce dělníka pořízením stroje za cenu 14 500 měsíčně, ale neudělá to a zaměstnává dál dělníka, protože je levnější než stroj. Vláda zvýší minimální mzdu na 14 600 Kč. Firma si pronajme stroj a dělníka propustí. Dělník jde požádat o dávky v nezaměstnanosti.

Bohatství vzniká z práce, nikoliv vládním nařízením

Bohatství nejde nařídit. Cílem jsou vyšší mzdy a toho nelze dosáhnout vládním nařízením o minimální mzdě. Toho lze dosáhnout snížením daní (lidem zbyde více z hrubé mzdy) nebo celkovou prosperitou (lidem porostou hrubé, a tedy i čisté mzdy). Bohatství vzniká z práce, nikoliv vládním nařízením.

Všichni jsme sledovali růst mezd v uplynulých několika letech, a to bez ohledu na regulace a nařízení vlády.

Je to stejné, jako nelze zajistit dostupnější bydlení regulací nájemného nebo dostupnější máslo regulací ceny másla.

Pointa je, že nezáleží ani tak na absolutní výši minimální mzdy, jako na její relativní výši ke skutečným mzdám v ekonomice. Když jde šedá čára dolů, dopadá minimální mzda na méně a méně osob a má ekonomické důsledky menší a menší. Když jde šedá čára nahoru, dopadá minimální mzda na více a více osob a má ekonomické důsledky větší a větší. Od roku 2015 dosud tento ukazatel roste.

Minimální mzdu stát určuje formou nařízení vlády. Mandát určovat minimální mzdu pomocí nařízení vlády dává vládě Zákoník práce 262/2006 Sb. (§111).  Vedle minimální mzdy existuje nařízení o „zaručené mzdě“, což jsou minimální mzdy pro různé kategorie profesí.

Obr. 2: Vývoj minimální a průměrné mzdy

  • Obrázek ukazuje vývoj minimální mzdy (modrá čára) a průměrné mzdy v ekonomice (oranžová čára). Ukázán je i poměrový ukazatel minimální mzda děleno průměrná mzda – který ukazuje, jaké procento průměrné mzdy tvoří minimální mzda (šedá čára, měřítko na pravé ose).
  • Obrázek také ukazuje, že průměrná mzda v ekonomice roste nezávisle na vládních nařízeních o minimální mzdě.

Minimální mzda zvyšuje nezaměstnanost

Na míru nezaměstnanosti má vliv celá řada dalších faktorů – zejména hospodářský cyklus. Pokud tedy míra nezaměstnanosti klesá, i když minimální mzda jako % průměrné mzdy roste, je to proto, že vliv minimální mzdy byl přebit jiným faktorem (např. hospodářským růstem, nedostatkem pracovní síly na trhu práce). Je pravděpodobné, že bez minimální mzdy by byla míra nezaměstnanosti ještě nižší. Nejenom v Česku, ale v celé západní Evropě chybí dlouhodobě pracovní síla. Když je něčeho nedostatek, logicky to zvedá tržní cenu, v tomto případě cenu práce, čehož jsme byli svědky, a tato dlouhodobá poptávka bude v následujících letech trvat.

Shrnutí:

  • Uzákoněná minimální mzda podle ekonomické teorie zvyšuje nezaměstnanost.
  • Podstatná je její relativní výše ke skutečným mzdám v ekonomice.
  • Minimální mzda postihuje nejvíc sociálně nejslabší a lidi v nejchudších regionech.
  • Pokud i přes růst minimální mzdy nezaměstnanost klesá, znamená to, že převážil jiný faktor.
  • Důležitý je růst skutečných mezd a ty rostou nezávisle na minimální mzdě.
  • Bohatství vzniká z práce, nikoliv nařízením státu.
  • Přichází doba začít rušit byrokratická omezení všeho druhu.
  • Cílem musí být záchrana podnikatelského prostředí, drobných živnostníků a českých firem.